Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výroční zpráva o činnosti jednotky v roce 2010

 

            Drahé sestry, milí bratři a Vážení hosté, dovolte mi nyní, abych Vás seznámil s činností naší jednotky v roce 2010.

            V loňském roce nás povolali k osmi zásahům z toho byli dva zásahy požární, kdy jsme 23. března vyjeli na nahlášený požár louky mezi Kunraticemi a Bogatinou. Nakonec se ukázalo, že hoří travní porost na Česko - Polské hranici v katastru obce Heřmanice. Požár se vyskytoval na polském území a museli jsme vyčkat, až se přiblíží k hranicím, resp. bude ohrožovat území české. Společně s frýdlantskou jednotkou jsme vytvořili čerpací stanoviště pro doplňování CAS hasební vodou. Zároveň bylo 6 našich členů vysláno na vyhledávání a dohašování menších ohnisek.

            Další požární zásah se uskutečnil 13. dubna ve večerních hodinách, kdy došlo k zahoření sazí v komínovém tělese v rodinném domě č.p. 49 Po příjezdu na místo události bylo průzkumem zjištěno, že jsou saze vyhořelé a spadlé u vybíracího otvoru. Členové našeho družstva vybrali zbytek žhavých sazí a vynesli je ven z domu. 

            Po těchto dvou mimořádných událostech byl na delší čas klid, bohužel to byl pověstný klid před bouří, který skončil 7. srpna po 6-té hodině ranní, kdy jsem byl jako velitel vyrozuměn o mimořádné události ve Višňové, resp. Vísce. Z důvodu výpadku el. energie nám nefungovala siréna a členy jsme postupně vyrozumívali telefonicky. Po příjezdu naší jednotky do obce Víska jsme začali podle rozkazu VZ evakuovat majetek občanů do vyšších pater. Snažili jsme se zařízení obýváku dostat alespoň do ¾ metrové výšky, což se nakonec ukázalo jako zbytečné, protože se domem prohnala voda dosahující bezmála půldruhého metru, ale ve chvíli evakuace ještě nikdo nevěděl, co se na náš kraj žene. Po evakuaci jsme se přesunuli do Višňové a pytlovali jsme písek do protipovodňových pytlů, nutno podotknout, že za neustávajícího a spíše zesilujícího deště. Přibližně po dvou hodinové práci jsme se museli vrátit k nám do obce, kde začínala být situace rovněž dramatická. Během zásahu v obci jsme se marně pokoušeli odstranit náplavku na mostě u Mitrášu, kvůli které byl zplavován RD č.p. 119. Pytlovali jsme písek u paní Mecnerové a bránili vodě ve vnikání do objektu. Po té jsme byli operačním důstojníkem povoláni k rybníku Tongrund, kde podle svědků strhla voda chodce ze silnice.

Po příjezdu na místo jsme ve spolupráci s frýdlantským družstvem započali záchranné práce, ale ukázalo se, že se muž dostal na břeh sám. Kvůli neustále se valící vodě jsme komunikaci na Frýdlant uzavřeli. Prováděli jsme zároveň monitoring pro kolegy z Višňové, kteří se nemohli dostat do Vísky. V odpoledních hodinách kdy docházelo k opadnutí vody, jsme odjeli na průzkum do obce Heřmanice. V nočních hodinách jsme kontrolovali průjezdnost silnice na Frýdlant. To byl ve zkratce první den. 

            8. srpna jsme se po průzkumu naší obce a zjištění, že je u nás situace stabilizovaná, vydali do obce Heřmanice, kde byla situace katastrofální a začali jsme pomáhat tamním obyvatelům. Od vynášení předmětů ze zaplavených nemovitostí, přes rozebírání konstrukcí a řezání vyvrácených stromů až po prvotní rozdělování humanitární pomoci. 

            9. srpna nás operační důstojník odvolal do Raspenavy, kde jsme celý den zásobovali občany humanitární pomocí. 

            Od 10. srpna se naším „bojištěm“ stala obec Víska. Sem jsme každý den až do 20. srpna jezdili a pomáhali s odstraňováním následků ničivé povodně. Nakonec jsme získali takovou důvěru, že nám bylo svěřeno velení v tomto úseku a pracovali jsme samostatně a řídili dobrovolníky, armádu a humanitární organizace. 

            28. srpna - Dětřichov – odčerpávání vody z rybníka,který hrozil vylitím u domu č.p. 213 

            27. září - Naše jednotka byla povolána do obce Višňové na vystřídání zasahujících jednotek. Po příjezdu na místo události jsme začali   pytlovat písek. Po půlnoci jsme se stáhli do hasičské zbrojnice, kde jsme přespali a druhý den ráno jsme byli posláni do obce   Poustka na přečerpávání vody z tamního potůčku do řeky Smědé. V 9:00 hodin jsme se vrátili k nám na základnu a v 15:30 jsme vyjeli opět do Višňové. Tentokrát jsme se z Višňové přesunuli do Předlánců, kde jsme byli do 19:00 hodin jako záloha na stanici. Po dohodě s velitem zásahu jsme se vrátili zpět na základnu.